Animalia

J'animaj, ciamà ëdcò bestie o bes-ce, a formo un dij Règn dla Natura, che un tèmp as ciamava Metazoa.

Descrissionmodìfica

Ël tassonomista Linneus ant ël 1758 a l'ha catalogaje come Animalia e a son un-a dle part dël domini dij vivent; ël regn a comprend anviron 1.800.000 specie classificà, presente daspetut an sla tèra.
A son tuti eucariòt, vis à dì che:

  • a l'han célule diferensià
  • a son eteròtrofo (as nutrisso consumand d'àutri vivent)
  • a son mòbij nomanch ant un moment 'd soa vita.

Classificassion sientìficamodìfica

  • Domini: Eukaryota
  • Regn: Animalia

Sot-regn Parazoa (Parazòo)modìfica

  • Phylum Porifera (Porìfer o Sponge)
    Na spongia marin-a
    [1]
    • Calcispongiae o Calcarea (Calcispongie o Sponge calcarie)
    • Hyalospongiae o Hexactinellida (Ialospongie o Esatinélid o Sponge vìtree)
    • Demospongiae (Demospongie o Sponge còrnee)
    • Sclerospongiae (Sclerospongie o Sponge coralin-e)

Sot-regn Phagocytellozoamodìfica

  • Phylum Placozoa (Placozòo)[2], mach doe spécie conussùe al dì d'ancheuj:
    • Trichoplax adhaerens
    • Treptoplax reptans (a-i son nèn bastansa 'nformassion për diciairé l'esistensa 'd costa spécie)

Sota-regn Mesozoamodìfica

  • Phylum Mesozoa (Mesozòo)[3]
    • Rhombozoa (Rombozòo)
    • Orthonectida (Ortonétid)

Sota-regn Eumetazoa (Eumetazòo)modìfica

Branch Radiata (Radià)modìfica

  • Phylum Coelenterata o Cnidaria (Celenterà o Cnìdar)[4]
    • Hydrozoa (Idrozòo)
    • Scyphozoa (Sifozòo)
    • Cubozoa (Cubozòo)
    • Anthozoa (Antozòo)
  • Phylum Ctenophora (Ctenòfor)
    • Tentaculata (Tentacolà)
    • Nuda (Patanù o Atentacolà)

Branch Bilateria (Bilateraj)modìfica

Protostomimodìfica

Clade Ecdysozoamodìfica
  • Phylum Kinorhyncha (Chinorincc)
  • Phylum Priapulida (Priapùlid)
Ën platelmint turbelari
  • Phylum Nematoda (Nemàtod o Verm cilìndrich)
    • Secernentea o Phasmidia (Fasmidar)
    • Adenophorea o Aphasmidia (Afasmidar)
  • Phylum Lobopodia (Lobòpod)
  • Phylum Nematomorpha (Nematomorf)
    • Nectonematoida (Nectonematòid)
    • Gordioida (Gordiòid)
  • Phylum Loricifera (Loricìfer)
  • Phylum Arthropoda (Artròpod)
    • Subphylum Trilobitomorpha (Trilobì) †
    • Subphylum Chelicerata (Chelicerà)
      • Merostomata (Merostòmi)
      • Pycnogonida (Picnogònid)
      • Arachnida (Aràcnid)
    • Subphylum Myriapoda (Miriàpod)
      • Diplopoda (Diplòpod)
      • Chilopoda (Chilòpod)
      • Symphyla (Sìnfil)
      • Pauropoda (Pauròpod)
    • Subphylum Hexapoda (Esàpod)
      • Enthognatha (Entognà)
        • Collembola (Colèmbol)
        • Protura (Pròtur)
        • Diplura (Dìplur)
      • Insecta (Bòje)
    • Subphylum Crustacea (Crostass)
      • Branchiopoda (Branchiòpod)
      • Remipedia (Remìped)
      • Cephalocarida (Cefalocàrid)
      • Maxillopoda (Maxilòpod)
      • Ostracoda (Ostràcod)
      • Malacostraca (Malacostracc)
  • Phylum Tardigrada (Tardìgrad)
    • Heterotardigrada (Heterotardìgrad)
    • Mesotardigrada (Mesotardìgrad)
    • Eutardigrada (Eutardìgrad)
  • Phylum Onychophora (Onicòfor)
Clade Lophotrochozoamodìfica
  • Phylum Nemertea o Rhynchocoela (Nemèrtin o Nemertei o Rincocej)
  • Phylum Entoprocta o Kamptozoa (Endopròcto o Endopròt o Camptozòo)
  • Phylum Mollusca (Molusch)
    • Subphylum Aculifera (Aculìfer)
      • Poliplacophora (Poliplacòfor)
      • Caudofoveata (Caudofoveà)
      • Solenogastres (Solenogastr)
    • Subphylum Conchifera (Conchìfer)
      • Monoplacophora (Mòno-placòfor)
      • Gastropoda (Gasteròpod)
      • Bivalvia (Bivalv)
      • Scaphopoda (Scafòpod)
      • Cephalopoda (Cefalòpod)
      • Rostroconchia (Rostrocònch) †
      • Helcionelloida (Helcionelòid) †
      • Tentaculita (Tentaculì) †
Ammothea verenae
  • Phylum Annelida (Anélid o Verm Metamèrich)
    • Polychaeta (Polichet)
    • Clitellata (Clitelà)
  • Phylum Echiura (Echiùrid o Echiuridèo)
  • Phylum Sipuncula (Sipuncùlid)
  • Phylum Bryozoa o Ectoprocta (Briozòo o Ectopròcto)
    • Stenolaemata (Stenolaemà)
    • Gymnolaemata (Gymnolaemà)
    • Phylactolaemata (Phylactolaemà)
  • Phylum Phoronida (Foronidèo)
  • Phylum Brachiopoda (Brachiòpod)
    • Articulata (Articulà)
    • Inarticulata (Inarticulà)
  • Phylum Hyolitha (Jolita)
Clade Platyzoamodìfica
  • Phylum Platyhelminthes (Platelmint o Verm piat):
    • Turbellaria (Turbelar)
    • Monogenea (Monogeni)
    • Trematoda (Tremàtod)
    • Cestoda (Cestòd o Cestoidèo)
Stylocidaris affinis
  • Phylum Gastrotricha (Gastrotrica)
  • Phylum Gnathifera
  • Phylum Rotifera (Rotìfer)
    • Seisonoidea (Seisonòid)
    • Bdelloidea (Bdelòid)
    • Monogononta (Monogonònt)
  • Phylum Acanthocephala (Acantocéfaj)
    • Archiacanthocephala (Archiacanthocéfaj)
    • Palaeacanthocephala (Palaeacanthocéfaj)
    • Eoacanthocephala (Eoacanthocéfaj)
  • Phylum Gnathostomulida (Gnatostomùlid)
Nèn assegnàmodìfica
  • Phylum Pentastomida (Pentastòmid o Linguatùlid)

Deuterostòmimodìfica

Plectaster decanus
  • Phylum Chaetognatha (Chetognà o Sagitoidèo)
  • Phylum Hemichordata (Emicordà)
  • Phylum Echinodermata (Echinoderma)
    • Subphylum Eleutherozoa (Eleuterozòo)
      • Superclasse Asterozoa (Asterozòo)
        • Asteroidea (Asteroidèio o Stèile 'd mar)
        • Somasteroidea (Somasteroidèo)
      • Superclasse Cryptosyringida (Cryptosyrìngid)
        • Echinoidea (Echinoidèo)
        • Holothuroidea (Oloturoidèo o Olotùrie o Cocómer ëd mar)
        • Ophiuroidea (Ofiuroidèo o Ofiur o Stèile serpentin-e)
    • Subphylum Pelmatozoa (Pelmatozòo)
      • Crinoidea (Crinoidé o Crinòid)
  • Phylum Chordata (Cordà)[5]
    • Subphylum Urochordata (Urocordà o Tunicà)
    • Subphylum Cephalochordata (Cefalocordà)
    • Subphylum Vertebrata (Vertebrà)
      • Infraphylum Agnatha (Agnà o Pess sensa massëlla)
        • Cephalaspida (Cefalaspidi)
          Branchiostoma lanceolatum
        • Heterostraci (Eterostracc)
        • Anaspida (Anàspid) †
      • Infraphylum Gnathostomata (Gnatostòma)

Partissionmodìfica

Ant ël règn animal a-i son vàire categorie, ciamà phylum; ël pì numeros a l'é col dj'Artropoda con pì ò meno un milion dë specie.

Nòtemodìfica

  1. Porifera
  2. Placozoa
  3. Mesozoa
  4. Cnidaria
  5. Chordata
  6. Bilateria
  7. Deuterostomia