Sahara

Poušť v severní Africe

Tento článek je o poušti. Další významy jsou uvedeny na stránce Sahara (rozcestník).

Sahara je poušť v Africe. S rozlohou 9 269 000 km² je největší pouští světa (podle některých zdrojů jsou za poušť označovány i polární pustiny Antarktidy a Arktidy, pak by byla Sahara rozlohou až třetí v pořadí). Zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500–5500 km ve směru západ–východ a šířce 1500–2000 km od severu k jihu.

Sahara na satelitním snímku
Topografické členění Sahary, oblasti s písečným dunami jsou vyznačeny žlutou barvou

V arabštině zvuk صحراء, ṣaḥrāʾ znamená „poušť“.

Geografická charakteristikaeditovat

Jižní okraj Sahary, Mauritánie

Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.

Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť: skalnatá (hamada), oblázková či štěrková (reg) nebo hlinitá (sebh). Menší část zabírají pouště písečné (ergy). Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu, jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů, např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je neaktivní vulkán Emi Koussi (3415 m n. m.). Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.

Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.

Klimatické podmínkyeditovat

Sahara v Libyi

Klima je navzdory očekáváním rozmanité díky rozsáhlosti Sahary. Pro pouštní oblasti jsou typické velmi nízké srážky – na některých místech (např. v Asuánu) nemusí pršet několik let. Průměrný úhrn srážek za rok není vyšší než 100 mm. (Dlouhodobý denní průměr srážek viz stejnojmenný obr. v článku Srážky.) Pokud již srážky přijdou, pak rychle a mají formu průtrže, která může způsobit povodeň. Průměrná letní teplota je obecně vysoká, v průběhu dne šplhá k 50 °C ve stínu. Obecně za nejteplejší lze označit oblast mezi 13° až 25° rovnoběžkou. Města v této oblasti (např. Asuán, Niamey, Bamako, Chartúm, Džíbútí) mají roční průměrnou teplotu okolo 30 °C a patří k nejteplejším místům planety. Například ve zmíněném Chartúmu je průměrná teplota v lednu 18 °C, průměrná teplota v červenci 31,7 °C a průměrný roční úhrn srážek 157 mm.

Na rozdíl od zmíněné oblasti, kde nejnižší zimní teplota neklesá pod 10 °C, v severnější části Sahary jsou zimy mnohem chladnější, v noci může teplota klesat pod bod mrazu. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 20 °C a 25 °C.

Průměrná letní teplota v téměř celé oblasti Sahary se pohybuje nad 30 °C, např. Asuán 35 °C, Džíbútí 36 °C, Dallol (sídlo v Etiopii) 39 °C, Adrar (Alžírsko) 38 °C, Tozeur (Tunisko) 31 °C, Port Sudan 35 °C.

Desertifikaceeditovat

V jižní části Sahary pokračuje proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharským pískem. Desertifikace je důsledkem nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácení zeleně a dalších vlivů včetně vlivů klimatických. Od konce 20. století se státy v oblasti Sahelu snaží ve spolupráci s OSN proces desertifikace zastavit nebo alespoň zpomalit.

Historieeditovat

Petroglyf (skalní kresba) slona v libyjském Tadratu

Za posledních 800 tisíc let se objevilo dvacetkrát vlhké období, kdy se Sahara zelenala. Byť cykly určuje perioda precese zemské osy, tak zda došlo k vlhkému období určuje eliptičnost orbity Země (vlhké období nastává při velké eliptičnosti dráhy).[1]

Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5000–7000 lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.

Díky precesnímu cyklu dlouhému 25 800 let by se vlhké monzunové období mělo za 15 000 let na Saharu opět vrátit.[2][3]

V době ledové byl vzdušný transport saharského písku nejvyšší a v současné době se snižuje.[4]

Obyvatelstvoeditovat

Oáza Taghit

Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v hodně menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.

V oblasti Sahary bylo a zůstává velké množství náboženství a religiózních kultů. Nejstarší z nich je starověké egyptské náboženství, velmi dlouhou tradici měl berberský polyteismus,[5] od samého počátku je přítomno křesťanství – zejména v monofyzitské, respektive miafyzitské formě –, které Sahaře vládlo až do příchodu islámu.[6] Ten nedlouho po svém vzniku ovládl severní – a později celou – Saharu. V současnosti vládne Sahaře v náboženské oblasti islám (většinově sunnitský, ale silné zastoupení má také bezkonfesijní islám), ovšem zejména v jižních regionech při hranici sahelského pásu stále existuje nezměrné množství tradičních afrických náboženství, jako je vodun, bori nebo serer. Tamější islám bývá vzhledem k inklinaci k synkretismům nazýván Black Islam.[7]

Hospodářstvíeditovat

Sahara, jižní Alžírsko

Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artéskými studnami. Pěstuje se zde např. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.

Někteří z živočichůeditovat

  • Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus), jehož poddruh g. š. severoafrický (Acinonyx jubatus hecki) je dle IUCN kriticky ohrožený. Má bledší a kratší srst než poddruhy žijící v savaně, štíhlejší tělo a menší hlavu. Ve volné přírodě žije pouhých 200–250 jedinců.
  • Antilopa addax (Addax nasomaculatus) je dle IUCN kriticky ohrožený druh. V přírodě je adax téměř vyhubený, přežívá posledních 200–300 kusů v subsaharské Africe. Je přizpůsoben životu v poušti, vydrží bez vody několik měsíců. Žije v oblastech s extrémními teplotami a úhrnem srážek do 100 mm za rok.
  • Fenek berberský (Vulpes zerda) je dokonale přizpůsoben životu na Sahaře, přičemž preferuje písčitou poušť (obývá stabilní písečné duny). Bývá zaměňován s větší liškou pouštní (Vulpes rueppelli) nebo větší liškou písečnou (Vulpes pallida).
  • Zmije rohatá (Cerastes vipera), také nazývána zmije saharská, měří asi 30 cm. Je vázána na písečné pouště téměř celé severní Afriky. Aktivnější je v noci a ráno. Většinu času je zahrabána těsně pod povrchem písku, kde číhá na kořist. Okolí pozoruje navrch vystouplýma očima. Útočí náhle. Kousnutí je bolestivé, málokdy ohrožující. Výskyt: Mauritánie, Maroko, Alžírsko, Libye, Tunisko, Mali, Niger.
  • Varan pustinný (Varanus griseus) může dorůst délky 1,5 až 2 m. Samci bojují o právo pářit se – vzpřímí se, strkají do sebe předními končetinami a snaží se navzájem převalit. Údajně kvůli postoji na zadních končetinách a sledování okolí získal původní arabské jméno waral ورل, které volně přeloženo znamená „pozorovatel“.
  • Štír nejjedovatější (Leiurus quinquestriatus) dorůstá délky do 10 cm. Má prudký jed srovnatelný s toxinem kobry, ale protože kapacita jedového váčku uvnitř telsonu je malá, způsobuje méně úmrtí než štír tlustorepý (Androctonus australis). Nevyskytuje se tak často v blízkosti člověka jako štír tlustorepý a nikdy se nevyskytuje přímo v písečných dunách.
  • Štír tlustorepý (Androctonus australis) se často zahrabává do písku, kde na něj bosí domorodci mohou nevědomky šlápnout. Protože kapacita jedového váčku uvnitř telsonu je velká, 80 % úmrtí po bodnutí štírem je způsobeno právě štírem tlustorepým, přestože jeho jed je méně prudký. Žije v severní Africe.

Zdomácnělými zvířaty jsou velbloudi jednohrbí (dromedáři) a kozy. Díky svým kvalitám (trpělivosti, výdrži a rychlosti) jsou velbloudi oblíbeným dopravním prostředkem nomádů. Jsou chováni jako jezdecká zvířata, nosiči nákladů i pro maso a kvalitní vlnu.

Odkazyeditovat

Referenceeditovat

  1. New research reveals why and when the Sahara Desert was green. phys.org [online]. [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  2. HEGEDÜŠ, Tomáš. Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu? [online]. Technet.idnes.cz, 19. září 2018 [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. 
  3. Stephen Marsh: Will monsoons once again return to the Sahara? 24. června 2011(anglicky)
  4. https://phys.org/news/2021-04-nasa-saharan-future.html - NASA study predicts less Saharan dust in future winds
  5. HAVELKA, Ondřej. Tuaregové: muslimové s křesťanskou minulostí a polyteistickými berberskými kořeny [online]. Dingir [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. 
  6. HAVELKA, Ondřej. Symbolika kříže v oblasti toku řeky Nil [online]. Dingir [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. 
  7. HAVELKA, Ondřej. Jižní okraj islámského zeměpásu. In: Náboženský šok. 1. vyd. Praha: Akbar, 2021. 306 s. ISBN 978-80-906325-5-4. S. 171–184. 

Související článkyeditovat

Externí odkazyeditovat

🔥 Top keywords: Hlavní stranaSpeciální:HledáníVelikonoceZelený čtvrtekSvatý týdenVelký pátekFacebookVica KerekesNatálie KotkováDavidSebastian NavrátilBohumil HančDavid (biblická postava)David MatásekAndrea AbsolonováČeskoSazometná středaYouTubeSurvivor Česko & Slovensko: Titáni vs. LovciSvětštíSpeciální:Poslední změnyPopeleční středaWikipedie:WikiProjekt Ženy/Soutěžte s námiKristina KloubkováLinda RybováBohumil HrabalSoubor:Katharina-II-von-Russland.jpgJekatěrina Ivanovna ZarinaŠkaredá středaAmateri.czJaroslav a Dana StodoloviAnna VáchalováBílá sobotaMistrovství Evropy ve fotbale 2024David PrachařBaltimoreEmerich RathVasilij ZajcevLadislav HojerJan Amos KomenskýGruziePomlázkaOndřej Höppner27. březenDita CharanzováBig Mac IndexVelikonoční pondělíPeter PellegriniValentin AfoninMost Francise Scotta KeyeDara RolinsSeznam mezinárodních směrových číselKarel IV.Pandemie covidu-19JidášeOrlík (hudební skupina)SARS-CoV-2Černý kašelKateřina KonečnáKrystyna PyszkováIvan KorčokZelené pivoIveta BartošováMezinárodní dny a rokyPetr SepešiBedřich SmetanaVladimír Polívka (herec)Velká čínská zeďJana KolesárováEliška BalzerováDen učitelůSektaPrahaNepřítel před branamiPátá nemocChristophe KabongoFrantišek BěhounekJežíš KristusDruhá světová válkaVáclav KunešRakousko-UherskoSeznam nejodebíranějších českých youtuberůExtraliga ledního hokejeJidáš IškariotskýMiriam ChytilováSpojené státy americkéLionel MessiMolossiaSpojené královstvíSurvivor Česko & SlovenskoPodněstříVáclav VrbataWikipediePetr KellnerJakub PrachařSeznam vlajek států světaRuskoČínaTádžikistán