Štefánikova hvězdárna

Hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928 a v současné době je provozována příspěvkovou organizací Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.

Štefánikova hvězdárna
Alternativní názvyPetřínská hvězdárna
Pojmenováno poMilanu Rastislavu Štefánikovi
OrganizaceHvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Kód observatoře541
MístoPetřín, Strahovská 205
StátČesko
Souřadnice
Nadmořská výška321 m n. m.
Založena1928
Webová stránkahttps://www.planetum.cz/stefanikova-hvezdarna/
Map
Kód památky39799/1-1032 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdárna je pro návštěvníky otevřena v proměnlivém režimu[1] v závislosti na délce dne v různých ročních obdobích. Základem provozu je pozorování ve večerních hodinách (pozorování planet, měsíce objektů hlubokého vesmíru), o víkendech, během svátků a v letním období je pak otevírací doba rozšířená i do denních hodin (pozorování Slunce, slunečních skvrn, Venuše a dalších objektů). Pro školy i veřejnost hvězdárna pořádá řadu přednášek, výstav a dalších aktivit. Mládež se může účastnit astroškoličky, astronomického kroužku a starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.

Historieeditovat

Záměr zřídit v Praze nebo v blízkosti Prahy lidovou hvězdárnu přístupnou členům a hostům schválila Česká astronomická společnost jako druhý bod svých stanov již při svém vzniku. Finanční situace společnosti a chybějící úřední povolení ale neumožňovaly v realizaci záměru pokračovat. Jako provizorní pozorovací stanoviště v letech 1920–1922 sloužila umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech.[2][3] V té době ale již existoval název budoucí hvězdárny. Na návrh dr. Hraše bylo po tragické smrti astronoma a politika Milana Rastisava Štefánika vybráno právě jeho jméno.[3]

Činovníci České astronomické společnosti v té době jednali s magistrátem Prahy o vybudování hvězdárny. Z uvažované výstavby na Petříně v této době ještě sešlo. Na návrh Správy technického musea měla být hvězdárna součástí nové budovy na Letné: dle studie z roku 1925 budově muzea dominovala věž s kopulí. I z tohoto záměru postupně sešlo. V roce 1926 byl vybrán náhradní pozemek v Riegrových sadech. Také tento záměr nebyl realizován, neboť nová budova Sokola na témže místě by významným způsobem bránila pozorování. V této době byly dalekohledy umístěny v Astronomické věži v Klementinu, odkud se také pozorovalo.[2][3]

Štefánikova hvězdárna od jihu

K posunu došlo v roce 1927, kdy se podařilo najít vhodný pozemek. Byl jím obecní domek č.p. 205 a přilehlý pozemek u Hladové zdi. Ještě téhož roku v říjnu byla započata stavba hvězdárny dle návrhu Václava Veselíka a její východní křídlo s kopulí bylo slavnostně otevřeno 24. června 1928.[4][2]Již v dubnu byl oficiálně schválen název Lidová hvězdárna Štefánikova a sídlo společnosti bylo přeneseno sem.[3] Pro veřejnost byla, zatím jen s východní a nově dokončenou západní kopulí, zpřístupněna 1. května 1929. Stavebně byla hvězdárna dokončena ještě o rok později, kdy byla dostavěna kopule hlavní.[5][3] V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.[6]

Nový vchod hvězdárny s recepcí po přestavbě z roku 2018

V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. Zásluhu na její přípravě a prosazení měl především její tehdejší dlouholetý ředitel Oldřich Hlad.[7] Mělo dokonce dojít k její velké přestavbě, která se však neuskutečnila, protože její budova byla prohlášena kulturní památkou.

Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[8] Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice. V roce 1973 vzniklo společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť, pro které Štefánikova hvězdárna poskytla kopuli a dalekohled.[9]

Historicky na hvězdárně fungovala menší odborná knihovna v přízemí budovy, stejně jako dílna a prostory pro údržbu. Tato část hvězdárny byla po roce 2018 přetvořena na prostory pro návštěvníky. Nově je součástí budovy i stravovací zařízení Astrobistro.

Dalekohledy a pozorovatelnyeditovat

Detail sochy Milana Rastislava Štefánika u hvězdárny

Hlavní kopuleeditovat

Nejmladší, hlavní kopule o průměru 7,5 metru se v roce 1930, kdy byla dokončena, stala dominantním prvkem budovy hvězdárny. Kopule spočívá na betonovém věnci na původní hranolové věži středověkého městského opevnění - Hladové zdi, která tvoří zadní stěnu budovy hvězdárny.[10] Středem této věže prochází 15 m vysoký masivní betonový pilíř, jehož 7,5 m je zapuštěno v zemi, a který poskytuje podporu dalekohledu umístěnému v kopuli.[5]

Pod kopulí byl umístěn Zeissův dvojitý astrograf vyrobený v letech 19051907, nazývaný König podle jména původního jeho majitele – vídeňského selenografa Rudolfa Königa. Jedná se dva refraktory o průměrech 180 mm a 200 mm a ohniskových vzdálenostech 3450 mm a 3000 mm umístěné paralelně na tzv. vyvážené Mayerově montáži konstruované a vyráběné firmou Zeiss. Přístroj se využívá především pro pozorování Slunce, Měsíce a planet. V dubnu roku 2022 byl dalekohled demontován a odvezen na generální rekonstrukci, s předpokládaným návratem na jaře 2024. Začátkem roku 2024 probíhá příprava vnitřních prostor kopule pro návrat dalekohledu.

V průběhu rekonstrukce hlavního dalekohledu byl v kopuli dočasně umístěn dalekohled Celestron RASA 11". Tento speciální přístroj pro digitální astrofotografii byl opatřen citlivou barevnou astronomickou kamerou ZWO ASI 533 a filtry na potlačení světelného znečištění. Návštěvníkům umožňoval na obrazovce pozorovat slabé a plošné objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny a hvězdokupy), které by při pohledu do běžného dalekohledu okem na světelně znečištěné velkoměstské obloze nebyly pozorovatelné.

Západní kopuleeditovat

V západní kopuli se nachází Zeissův Maksutov-Cassegrain – katadioptrický reflektor s průměrem zrcadla 370 mm (vyrobený r. 1967 pro Varšavu).[4] Zároveň je v kopule vybavena i k pozorování Slunce a sluneční chromosféry.

Východní kopuleeditovat

Ve východní kopule je umístěn dalekohled MEADE LX200 16" – moderní katadioptrický reflektor Schmidt-Cassegrain s průměrem zrcadla 406 mm.

Pozorovací domečekeditovat

V pozorovací domečku s posuvnou střechou byl dlouhou dobu umístěn Zeissův Hledač komet – refraktor s průměrem 200 mm (vyroben 1921). V současné době je vybaven dvěma dvousetmilimetrovými zrcadlovými dalekohledy typu Newton, a menším Schmidtovým dalekohledem určeným pro veřejnost.

Galerieeditovat

Odkazyeditovat

Referenceeditovat

  1. Aktuální otevírací doba – planetum. www.planetum.cz [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  2. a b c SOUMAR, Jaroslav. Štefánikova hvězdárna a Česká astronomická společnost. Příprava vydání Petr Bartoš, Štěpán Ivan Kovář. Sezimovo Ústí: Hvězdárna Františka Pešty, 2018. ISBN 978-80-906929-7-8. S. 5–9. 
  3. a b c d e ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. Z historie České astronomické společnosti. ČAS [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  4. a b SOUMAR, Jaroslav. Historie hvězdáren [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2017-05-06]. Kapitola Štefánikova hvězdárna, Praha. Dostupné online. 
  5. a b KOVÁŘ, Štěpán Ivan. Místa astronomické vzdělanosti 1919-1945. Praha: ALE, Staňkov, 2000. S. 24. 
  6. SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2007-12-29]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. PAVLOUSEK, Jaroslav. Editorial. Astropis. 2023, roč. 30, čís. 137, s. 5. ISSN 1211-0485. 
  8. http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc
  9. HLAD, Oldřich. In: ZAVŘEL, Jan. Pražský vrch Petřín. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-244-0. Kapitola Štefánikova hvězdárna na Petříně, s. 225, 226.
  10. RAZÍM, Vladislav; RAZÍM, Daniel. In: ZAVŘEL, Jan. Pražský vrch Petřín. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-244-0. Kapitola Městské opevnění na Petříně, s. 147.

Literaturaeditovat

  • Lidová hvězdárna Štefánikova v Praze. Příprava vydání Josef Kunský, Josef Štorek. Praha: s.n., [asi 1934]. Dostupné online. Stručný průvodce petřínskou hvězdárnou a výčet toho, co lze pozorovat prostřednictvím jejích dalekohledů.. 
  • SLOUKA, Hubert. Lidová hvězdárna na Petříně. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 187–191.

Externí odkazyeditovat

🔥 Top keywords: Hlavní stranaSpeciální:HledáníVelikonoceZelený čtvrtekSvatý týdenVelký pátekFacebookVica KerekesNatálie KotkováDavidSebastian NavrátilBohumil HančDavid (biblická postava)David MatásekAndrea AbsolonováČeskoSazometná středaYouTubeSurvivor Česko & Slovensko: Titáni vs. LovciSvětštíSpeciální:Poslední změnyPopeleční středaWikipedie:WikiProjekt Ženy/Soutěžte s námiKristina KloubkováLinda RybováBohumil HrabalSoubor:Katharina-II-von-Russland.jpgJekatěrina Ivanovna ZarinaŠkaredá středaAmateri.czJaroslav a Dana StodoloviAnna VáchalováBílá sobotaMistrovství Evropy ve fotbale 2024David PrachařBaltimoreEmerich RathVasilij ZajcevLadislav HojerJan Amos KomenskýGruziePomlázkaOndřej Höppner27. březenDita CharanzováBig Mac IndexVelikonoční pondělíPeter PellegriniValentin AfoninMost Francise Scotta KeyeDara RolinsSeznam mezinárodních směrových číselKarel IV.Pandemie covidu-19JidášeOrlík (hudební skupina)SARS-CoV-2Černý kašelKateřina KonečnáKrystyna PyszkováIvan KorčokZelené pivoIveta BartošováMezinárodní dny a rokyPetr SepešiBedřich SmetanaVladimír Polívka (herec)Velká čínská zeďJana KolesárováEliška BalzerováDen učitelůSektaPrahaNepřítel před branamiPátá nemocChristophe KabongoFrantišek BěhounekJežíš KristusDruhá světová válkaVáclav KunešRakousko-UherskoSeznam nejodebíranějších českých youtuberůExtraliga ledního hokejeJidáš IškariotskýMiriam ChytilováSpojené státy americkéLionel MessiMolossiaSpojené královstvíSurvivor Česko & SlovenskoPodněstříVáclav VrbataWikipediePetr KellnerJakub PrachařSeznam vlajek států světaRuskoČínaTádžikistán