Chichén Itzá

Po ke tolgenisik va vegeduropa ke Maya wid turestadbetara

Dopewa dem Tukrunol koe viputixo tir ton Tolteca martig. Koeon, lenopa va olgalicura va Chichén Itzá gan Tolteca saneik pimtad.

Koe Maya ava, chi trogarn va « art » is chen va « lird » sugdalar solve itzá tir greltaf dasugdaks. Chichén Itzá va « art ke lird ke Itzá » kle co sugdalar, vuesteson va cenote baerdaf tuwavaf lird kereles va dalafa runda koe debak.

Chichén Itzá rone Mérida kelu ke Yucatán arte mon 120 km-. Sedme Chilam Balam, i tan baerdafa neva ke Maya sane, suteyena kan Maya ava bak espanafa olgalicura, inafa zabdura tir evlon gu 450 RGJ. Bata evla va tela bazena gan rawopafa aneyara totegalackar.

Kot savsaf vegeduks ke Chichén Itzá, ton karaf Maya martig, vagee debak tigid. Dem Kerafa mona is Xidaxe is Mona dem wocol is Akab Dzib, ise nope jontik balumaks va Chac lorik va muva dem pezap solwiwed.

Xidaxe ke Chichén Itzá tir ke karaf Maya martig. Yolt gan espanik zo ziliyir kiren ine vas xidaxe ke dalintafa patecta vektayar. Chac dem pezap va gentim ke kolna yunker.

Chilam Balam neva munester da mali toza ke X-eafa decemda, Yucatán gola gan yon divef grelt dun zo tolgeniyir, i gan grelt faves va Chichén Itzá wetce ekwa ta brinuga koo gola ; voxen tere debala di betaweyer viele Itzá sane va tawavo imaxuyur. Beka meka rawopafa wazdera va dimpira ke Itzá sane al gruyer, pune tire mali X-eafa decemda Chichén Itzá zo olgalicuyur numen inafa vegeduropa di zo artazukayar.

Remi bana bocafa rekola, Chac guazaf Maya muvalorik gu Tlaloc muvalorik ke gola ke Mexico zo gesiar. Milinde Kukulcan Maya bruxaperake wetce Quetzalcoatl banvielu zo pimtar. Vegeduks ke bana rekola gu kevlicane perake isu tukrunol is kiiz vumbes va ayafa takra zo balumayad.

Mevestayan patectoybetara

Debala ke Chichén Itzá koe Yucatán koe Mexika

Va balumayana briva va memayaf gejik is oriazekos ( tzompantli ) trasit, is dere aryona vegeduropafa pinta gluyasa va Chichén Itzá gu Tula Tolteca kelu. Grupenset ede Tolteca saneik va Chichén Itzá koton al zonosteyer oke va lana vangluyara opelon al tazukayad. Vegeduks ke valentexo ke debak va kira male bata toloya araya keskeon nedid.

Ironokafa kolna wali XI-eafa decemda isu XIII-eafa loote zo veguduyud ugale Chichén Itzá tiyir tela lozolonafa widava ke Yucatán. Toltecakorafa briva kaatoesa va Bruxakirafe Perake va uwedjela ke Dopewa dem Gejik is Tukrunol giskid isen Tolteca tadlexa tid denafa koe lospa dem Decitoya Briva ( grupena wetce Kukulcan relida okon Perake Relida ) ok viputixo.

Pelavon gu gijarotiuca, Chichén Itzá va welma vas loon 3.7 km² besayar voxen inafe divatce kaike miv wid wan zo megruper. Beka mon decemoy vegeduks al zo joxad ( gijarotifa relida dum Kukulcan ok stabrega ke gerotek ke kirkama ), pune ant tol-sanoy tid roworan. Ticu Kukulcan relida, anamef seg tir dem jontika bria besanafa gu ekamaf ruxeem. Lobata bria denon tid mevestayana relida lekeon tiyisa kicki ke Chichén Itzá.

Chichén Itzá isti XIII-eafa decemda zo levrotiyir numen gijarotiuca joke kevlaf Mayapan wid zo jovleyer. Mek vegeduks mei balumaks tid radimif gu bana evla. Ant abicafa is tcastafa sanelia elubgon zavzagiyir. Soe wid wan tiyir befoltaxo : firviks kaiki espanafa levrotira gu baerdaf cenote lird ware wan zo komimayad.

Abdieuropafa widava Chichén Itzá
Tamavafa gadakiewega ke UNESCO
Kukulcan relida ( El Castillo )
DEBALA
Tawavaf segLatinafa Amerika is Kariba
PatectaMexika       
GaldolkYucatán galdolk
Maneka 20°40′58" L-, 88°34′07" T-
KIRA
OrdArayaf debak
Ludeem(i), (ii), (iii)
Debakaf otuk483
Bendesa ilana1988 ( 12-eaf frugot )
Welmot> 3 km²

Teza:MexikaUNESCOTamavafaGadakiewega

Debala ke Chichén Itzá koe Yucatán koe Mexika


 Tolteca Araya 
Tolteca saneTula • Tolteca gejafa mava • Divlizera ke Tolteca saneChichén ItzáKonolesikaf vund