Adygejská vlajka

Vlajka Adygejska, jedné z autonomních republik Ruské federace, je tvořena zeleným listem o poměru stran 1:2, na němž jsou vyobrazeny tři žluté, zkřížené šípy směřující hroty vzhůru, nad nimi je dvanáct žlutých pěticípých hvězd: devět z nich tvoří oblouk směřující z jednoho dolního cípu do druhého, zbylé tři se nacházejí pod nimi ve vodorovné řadě.^[1] Jeden z cípů všech hvězd směřuje vždy k hornímu okraji vlajky.^[2]

Vlajka byla přijata 24. března 1992, krátce poté, co se Adygejsko stalo jednou z republik Ruské federace. Původní zákon stanovil barvu vlajky jako akvamarínovou, v praxi se však převážně používala zelená, proto byla roku 2007 tato podoba přijata jako oficiální. Adygejská vlajka se na veřejnosti vyvěšuje zároveň s ruskou vlajkou, které náleží místo vlevo.^[3]

Zelená barva symbolizuje islám jako hlavní náboženství Adygejců, podle jiných výkladů je také ztělesněním svobodného lidu nebo hustých lesů v zemi, žlutá je použita jako barva zrajícího obilí. Počet hvězd zastupuje dvanáct původních kmenů (devět „aristokratických“ a tři „demokratické“): Abadzeh, Besleney, Bzhedugh, Yegerukay, Zhaney, Kabarday, Memheg, Natuhay, Temirgoy, Ubyh, Shabsug a Hatukay.^[4] Šípy bývají vykládány jako zpodobnění tří hlavních adygejských knížecích rodů, dalším uváděným významem je spojení země, vody a vzduchu, případně atribut mytického kováře Tlepšeho.

Původ této vlajky sahá do třicátých let 19. století a za jejího autora je považován britský diplomat David Urquhart, který se v době kavkazské války snažil přimět čerkeské kmeny k vytvoření jednotného státu (na dobových vyobrazeních jsou ovšem šípy černé a počet hvězd se pohybuje mezi sedmi a osmi). Vlajka se tak stala symbolem odporu původních obyvatel Kavkazu proti ruské nadvládě. Používají ji i Čerkesové žijící mimo území vlastní Adygejské republiky, vlajka diaspory někdy mívá změněné barvy: šípy a hvězdy jsou červené na žlutém podkladě.